I I Předstírání - 1. Kapitola I I

7. července 2016 v 12:13 | ~Leny~ |  Předstírání

1.Kapitola

Hou hou, jsem tu s první kapitolou :D Uhm.. nějak se mi tam zvrtl počet slov .-. Je jich přes 2 000 takže se budu příští kapitoly snažit psát menší :D Jenom.. ta první takhle prostě vyšla, aby jste se v tom nějak zorientovali ^^ No nic, nebudu to okecávat a šup na to :3




Pohled Miny
Je tu další bezvýznamný den a já vstávám brzy, protože mám další plán. Jo, pořád toužím po popularitě a nikdy se mi to zatím nepodařilo. Teď se přehrabuji v šatníku a snažím se dovolat Saně, která jako vždy určitě zaspala.

"Kolik je hodin?" ozvalo se na druhé straně telefonu a já se mohla začít smát. "7:30 - Jak si slepí lidi vybírají oblečení?" zoufale jsem prohlížela své oblečení a nevěděla co na sebe. "Asi nosí jenom tepláky. Nemyslíš to pořád vážně, že ne?" slyšela jsem jak si Sana povzdechla. Věděla jsem, že moje nápady se jí zrovna né dvakrát líbí, ale musela jsem to prostě vyzkoušet. "Samozřejmě, že myslím. Je to skvělý plán." Odvětila jsem. "Připomeň mi, jak nás to má zachránit před bezvýznamností?""počkej chvíli"
Do mého pokoje vtrhla máma a začala mi nutit její všemožné nápady o prodeji organických nápojů. "Teď nemůžu, volám se Sanou… má krizi" řekla jsem rychle v pokusu jí zavřít dveře před nosem. "Ale ne, co se stalo?" koukla na mě starostlivě máma. "Umřel jí křeček, jo. Potřebuje mě. Měj se." Pousmála jsem se a vrátila k telefonu. "Víš, že mě hlodavci děsí." Zabrblala Sana. "Vím, ale to první mě napadlo. Proč nemůžu mít normální matku?" povzdechla jsem si a z druhé strany telefonu uslyšela podivný zvuk. "Promiň Mino.. máma žehlí šaty parní žehličkou a nějak jí to nejde." "VSTÁVAT A CVIČIT!" přerušilo to Sanin hlas a já dostala záchvat smíchu. "To jsme dvě! No nic.. vysvětlovala jsem ten plán takže. Jsme zdaleka, nejlépe z Texasu !" zavěsila jsem a vydala se do školy.

Pohled Sany
"Vyvrhelové jsou u nás v škole populární ne? Vím jak zapadnout. Kdyby se ptali jak jsem přes noc oslepla.. Na oční nerv mi tlačí mozkovej nádor, který mi zabraňuje se učit. Nejlépe do maturiťáku." Zazubila se na mě Mina a já měla sto chutí jí znova opakovat, že to nevyjde. "Měla by sis dávat bacha." Odvětila jsem. Vypadalo to hloupě, měla na sobě příšerný oblečení a sluneční brýle. "Jenom se nás snažím dostat na tu Bambamovu párty!" řekla mi s nadšením, který já absolutně nechápala. Dotáhla jsem ji za ruku na lavečku, aby to vypadalo, že je vážně slepá. "Proč? Střední ve dne nesnášíme. Pochybuju, že se něco změní večer po chlastačce."

"POZOR!" zařval nějaký týpek a přímo na Minu letěl létající talíř. A ona ho chytla, jak jinak. "ZATRACENĚ!" sykla a sundala si brýle. Tak tohle se opravdu nepovedlo. "Možná lidi uvěří, že se ti zostřily ostatní smysly." Řekla jsem ironicky. "Sano! Jestli něco neuděláme, tak budeme znovu na pokraji společenského žebříčku! Nemůžu po večerech koukat na samé dojáky! Jsem zoufalá, a nakonec budeme jezdit autem a prodávat organické džusy!" vyvalila na mě celej monolog se zděšením. "Jako tvoji rodiče?" povzdechla jsem si. "Jo.." zamumlala nazpět. "Prostě být populární na střední je důležitý." Koukla na mě se zářivým úsměvem. "Vážně? No já četla něco jinýho.." rozhodím rukama. "Aww, roztomilí kluci" začala se Mina rozplývat, když zahlédla Jaebuma. "Chceš snad připomenout, že tě roztomilí kluci tak znervózňujou, až zvracíš?" váhavě jsem se na ní podívala. "To jsem překonala."

Zahlédla jsem svojí nevlastní sestru jak míří k nám spolu s jejími poskoky a hned jsem věděla, že nastane pohroma. Byla tady na škole nová, protože si její táta chce vzít mojí mámu. Jo, příšerný.

"Budete se muset šoupnout. Sedíte mi na světle" vytasila na nás sotva přišla a myslela to smrtelně vážně. "Sory, Kim Čong-une, tohle není Severní Korea." Usmála jsem se. "Kdyby to byla jakákoliv jiná škola, nemluvila bys se mnou takhle. Ale ne! Můj blbej táta se zaregistruje do seznamky a zamiluje se do rosničky!" byla celkem vzteklá, ale neměla jsem z Momo strach. Přeci jen.. vídáme se denně v baráku. "Moje máma je meteoroložka" řekla jsem naštvaně. Momo se na mě však jen s klidem podívala. "To je..fuk! Kvůli ní jsem v tomhle cirkuse." Luskla. "Chaeyoung, Jungyeon.. roztáhněte deku!" zavelela a ty dvě ji jak na potvoru poslechly. Nikdy tohle nepochopím. "Momo, taky nejsem nadšená, že se naši zasnoubili, ale neštvi mě. Mám přístup k tvýmu kartáčku." Usmála jsem se jak nejvíc ironicky jsem mohla. "Jak mi můžeš vyhrožovat v mém vlastním domě?!" osopila se na mě a já na ní nechápavě civěla. "Můj domov to byl dřív..?" vykulila jsem na ni oči. "Vy dvě ihned odpádlujete na ostrov Lesbos, abych mohla přijmout vitamín D!" zaječela na nás.


Během okamžiku se u nás objevil Bambam s Jaebumem s jejich dokonalými úsměvy. "Dej si odchod duhovej aktivisto" zavrčela Momo i na něj. "Šikanování teplých? Oh, no ne" zavrtěl hlavou Bam. "Řekl bych, že se spíš snaží o umělecký výstup. BRAVO!" řekl Jaebum a oba dva začali ironicky tleskat. Na to se Momo otočila a odešla. "Dámy omlouvám se za ten chrchel nenávisti." Nakrčil Bam nos a koukal se na nás. Nikdy jsme s nima nemluvily a dost nás to teď udivovalo. "Minulý týden jsem jí zabral parkovací místo a nazvala mě komunistou." Doplnil Jaebum a Mina se začala smát. No jasně. "Ahoj, já jsem Jaebum. Bambam. A vy jste?" s nadšením nás propalovali pohledy a já čekala co bude. "E..ehm, já" začala koktavě Mina a už jsem viděla její otrávený výraz. Na to se zvedla a běžela pryč. A prej, že to překonala. No jasně. Kluci nechápavě sledovali jak Mina utekla a přesunuli pohled na mě. Uhm.. "Já jsem Sana, to byla Mina. Má vážně velký křeče." Zareagovala jsem rychle, aby si nemysleli bůhví co. "Kdyby jste se na to cítily, tak byste měly přijít na můj večírek." Řekl Bam a já se pokusila o úsměv. Nemám tyhle věci ráda. "Uhm, měla bych jí jít pomoct s tím zvracením." Zvedla jsem se a rychlostí blesku vytratila pryč. "Vždycky jsem chtěl lesbický kamarádky." Prohlásil nadšeně Bambam.

Z pohledu Miny
Tak jsme na párty. Je tu opravdu plno lidí a mě se zase dělá špatně kdykoli se na mě podívá nějaký kluk. Je to se mnou zlý. Sedíme se Sanou na gauči a jaksi pořád nepobíráme, že tu jsme. Všichni jsou tu mnohem vulgárnější než ve škole. "Myslím, že bych se asi radši vrátila domů k telce." Zamumlala mi Sana do ucha, ale já nesouhlasila. "Počkej, donesu nám pivo." Rychle jsem se zvedla, aby nemohla protestovat a šla. K mému neštěstí do mě vrazil Jaebum a já se polila. No výborně. "Oh, je.. omlouvám se. Přinesu ti ručník." Řekl mi a odešel, takže jsem si mohla ledajak znova sednout na gauč ovšem Sana už tam nebyla. Jaebum mi donesl ručník a posadil se ke mně. Povídali jsme si opravdu hodně dlouho. Taky se kolem něj motalo plno holek, což mě znervózňovalo, ale ukázalo se že s nikým nechodí. Většinou to byly známosti na jednu noc.


Pohled Sany
Když zašla Mina pro pivo, tak jsem se hned vytratila na Bamovu zahradu a sedla si kousek od bazénu. Nesnáším předýchané místnosti a venku bylo přece jen líp. Viděla jsem Bama jak ke mně jde a opět jsem trochu znervózněla. Nezdál se mi. "Kde máš svojí holku?" vyklopil na mě a já nevěděla co si o tom myslet. "Ehm, cože?" tázavě jsem na něj koukla. "Mina.. nebo tak nějak si říkala, že se jmenuje." Usmál se na mě a sedl si naproti. "Uhm no teda.. jsme kamarádky." Na to se Bam velice rozesmál a já nechápala proč. "Hele, mně taky trvalo než jsem se přiznal. Ale ty jsi lesba! Poznám to. Čeho se bojíš? Že vás odmítnou? My? Naše škola?.." řekl mi vše bez jediného zaseknutí jakoby stoprocentně věděl o čem mluví. "Promiň, musím jít." Otráveně jsem se zvedla a chystala se k odchodu. Po cestě jsem drapla Minu a táhla ji ke hlavním dveřím. "Věnujte mi na chvíli pozornost" ozval ose za náma v mikrofonu. Byl to Bam, co to sakra dělá? "Dvě naše kamarádky se bojí, že je nepřijmeme." Ozvalo se znepokojivé hučení ze strany ostatních a já věděla, že tohle bude malér. "My, naše škola! Mina a Sana tvoří pár. A my jim pomůžeme, aby se nebály. Zvolíme je královnami školního festu!" Na to nás Bam obě dvě chytl a dotlačil doprostřed kroužku utvořený ostatníma. Všichni tleskali a volali střídavě naše jména. "MINA! SANA!" byl to super pocit.


V pondělí to bylo ve škole jiné. Všude vysely naše plakáty a všichni nám nabízeli všelijaké dobroty a chtěli si povídat. Mina si to obskakování velice užívala, ale mně to přišlo stupidní. Dokonce za námi přišla vydavatelka školního časopisu, že potřebuje fotky. "My ale nic fotit nebudeme!" zavrčela jsem na ní, aby odešla. Mina na mě nechápavě pohlédla. "Sano! Konečně jsme oblíbené, užívej si to trochu." S úplným klidem mi odpověděla. "Haló, problém ale je že nejsme lesby!!" zavrčela jsem po ní a ona mi hned zacpala pusu. "Neposlouchejte ji, ty fotky nafotíme ano? Musím jít, mám hodinu. Pa, medvídku" řekla zbrkle Mina a dala mi pusu na tvář. Lehce jsem se začervenala a šla rychle pryč.


Přišlo mi hrozně fajn vidět Momo jak trhá všechny ty plakáty, protože to ona chtěla být zvolena za královnu. Ráda napravuje systém na naší škole, ale vůbec se jí to nedaří. Stejně mi z toho všeho bylo zle a nepřišlo mi to správné. V odpolední pauze za mnou Mina přiběhla celá natěšená, že se budeme fotit. "Hele myslím si, že to není dobrej nápad. Nerada lžu a ani mi to nejde." Zamumlala jsem smutně. "Ale pro svojí nejstarší a nejlepší kamarádku to uděláš, že? A teď mě omluv, musím si jít nalepit ty falešný řasy, aby lépe vynikl můj úsměv očima." Usmála se na mě a já jí nemohla říct ne.


Pohled Miny
Když jsem vycházela ze záchodů s nalepenými řasami, tak jsem si všimla Jaebuma. Oh bože, on byl tak sexy. Zrovna dělal zase na nějakém uměleckém díle a mně to nedalo. Musela jsem se jít podívat. "Ahoj Mino." Řekl mi s úsměvem a ukázal mi co tu právě vyráběl. Pokec s ním byl zase hrozně super dokud se mi nezahleděl do očí. Nasadila jsem úsměv a doufala, že mě políbí.. nakláněl se ke mně, až jsem si myslela, že to fakt udělá. A ono ne. Sundal mi mojí falešnou řasu. Zavřela jsem oči a nafoukla tváře. "Ups.. nepovedlo se" zazubila jsem se trapně a chtěla z toho vycouvat. Když ale on mě doopravdy políbil . Jeho rty byly tak dokonale měkké, že jsem tomu nemohla uvěřit. Když toho Jaebum nechal, tak jsem tam zůstala stát jako opařená a teprve až zazvonilo mi došlo, že mám tělák.

Pohled Sany
Všechno jsem viděla. To jak se líbají.. bylo to něco odporného. Vážně nemám Jaebuma ráda od pohledu a za tohle ho budu nenávidět ještě víc. Mina o něm po celou dobu básnila a bylo to k nevydržení. "Můžeš přestat? Myslím, že ti popularita stoupla do hlavy ne? Zatímco co z toho mám já?!" vyjela jsem na ní v šatně. "Myslela jsem, že mi chceš pomoct." Odvětila Mina. "To proto, že jsem chtěla aby byla moje kamarádka šťastná." Odsekla jsem. "Tak potom to fungovalo" vesele zvolala Mina. "Nic si nepochopila… na vyhlašování královny festu nepůjdu. Budeš si muset najít novou holku." Na to jsem se vytočila a odešla pryč. Ohlédla jsem se jen jednou a viděla Miny zlomený výraz. Byla jsem ráda, že jsem to udělala.. a nebo ne?

Blížilo se vyhlašování královny festu. Nevěděla jsem zda jít. Seděla jsem na střeše od školy a koukala dolů. Viděla jsem Minu jak tam zběsile pobíhá a nejspíš hledá mě. Bylo mi jí vážně v tenhle moment líto.

Pohled Miny
Nemůžu jí nikde najít. Achjo.. chci se omluvit, ale když jí nemůžu najít. Psala jsem jí textovku a stejně nic. Byla jsem tak zabraná do hledání, že jsem málem sejmula Jaebuma jak seděl na schodech. "Ach, to jsi zase ty.. promiň. To je burákové máslo?" přisedla jsem si vedle něj a propalovala pohledem jeho svačinu. "Jo, dej si" nabídl mi kousek a já nemohla odmítnout. "Věřil bys, že jsem ho neměla 10 let jen kvůli Saně, že je na něj alergická?" s chutí jsem ten toust snědla. "No, měla bych se jít připravit.. za chvíli je vyhlášení v tělocvičně."

"SANO?" vylezla jsem celá ustrašená na střechu. No tady je, uf. Nesnáším výšky a výlezt po točitých schodech sem bylo fakt něco. Udělala jsem to kvůli ní. "Sano, já vím, že jsem byla sobecká a povrchní. Jenže tohle byl můj sen a.. pokud v tom teda jet nechceš. Vzdám se toho, jen chci abys mi odpustila." Řekla jsem se slzami v očích. "Vlastně jsem přemýšlela a.. pro tebe to udělám." Viděla jsem ji se usmát. Určitě to myslela vážně! "Opravdu? Ah.. pojď sem." Natáhla jsem k ní ruce, aby přišla ona za mnou, protože až na úplný kraj střechy vážně nepůjdu. A objaly jsme se. "Měly by jsme jít."

Pohled Sany

Jsem ráda, že jsme si popovídaly. Nakonec to možná nebude tak úplně špatný nápad, ale přesto když mě objímala jsem měla divný pocit. Teď stojíme ve dveřích tělocvičny a povídá Momo. Snaží se ještě získat hlasy, ale zástupkyně ředitelky, která je vlastně naše kamarádka kdy jsme nikoho jiného neměly už šla vyhlašovat. "A vítězkami jsou? Sana a Mina!" ozval se hlukot a všichni opět jásali. Vzala jsem Minu za ruku a šla za nimi dopředu. Momo nás propalovala nenávistným pohledem. "Poslouchejte! Dejte mi vteřinu! Slyšela jsem je jak se po těláku hádají. Nejsou lesby! Jenom to předstírají, aby byly populární!" začala šílet a hučet do mikrofonu. Všichni ztichli a stočili pohled na nás. "Je to pravda?" ozvalo se a ani jedna z nás nevěděla co říct a tak jsem po chvíli začala. "Kdyby…kdybychom to předstíraly. Udělala bych tohle?" přistoupila jsem blíž k Mině a vzala jí rukou okolo pasu. Nejistě jsem se k ní přiblížila a políbila ji přímo na rty. Bála jsem se její reakce, ale oplácela mi to. Právě jsem líbala svojí nejlepší kamarádku před celou školou. Ovšem se mi to asi líbilo. Nechtěla jsem přestat. "To jsou moje holky!" uslyšela jsem z davu Bama a musela se usmát. Ostatní začali opět vesele jásat a dokonce se spustily konfety. Po chvíli už jsem se však odtáhla. "Wow.." vydechla jsem a koukla na Minu. "Jo.. hodně věrohodný." Zazubila se na mě, ale já to takhle nebrala. Opravdu se mi to totiž líbilo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mentalyil | Ellin Mentalyil | Ellin | Web | 31. července 2016 v 21:49 | Reagovat

"Sorry, Kim Čong-une, tohle není Severní Korea." :'DDDD
Buuuurn.
Líbilo se mi to, šupni pokračko x-x
Jaebum damn.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama